Žijeme jen jednou...

1.kapitola - Neuvážená slova

"Ten test z matiky byl fakt děsnej!" zařvala Katka tak hlasitě, že ji snad bylo slyšet až v Austrálii.

"To máš sice pravdu, ale nemusíš tak řvát.Škutová nás zabije." Řekla jsem aniž bych odlepila pohled od mobilu.Byl pátek…poslední hodina v mém případě chemie.Nemůžu říct, že bych byla z chemie nějak nadšená, ale není to nejhorší …Chemie je jeden z těch předmětů, ve kterých se občas i pobavíte, v mém případě velmi často :-) . "Nechápu proč nám ta hodina nemohla odpadnout, když tu Bušková stejně není." Řekla Jana už po čtvrté za dnešní den. "Jano máme zkrácený vyučování, ředitelka není až tak milá, aby nás nechala jít domů tak brzo.A stejně nechápu o co ti jde, když musíme jít uklízet do toho skladu." Řekla jsem co nejpomaleji, aby Jana pochopila co vlastně říkám a já se nemusela namáhat s opakováním. "Když už o tom mluvíme…ČÍ BLBEJ NÁPAD TO SAKRA BYL!!!" řekla jsem bohužel o dost hlasitěji než jsem měla v úmyslu a připoutala tak na sebe nemilou pozornost Mgr. Škutové, která nás suplovala. "Schovej ten mobil!" Co se dá dělat?Když ten mobil neschovám, tak mi ho zabaví a rodiče mě zabijou.Zamkla jsem tedy mobil a schovala ho do kapsy. "No přeci Katky." Ozvala se Jana s jejím typickým debilním úsměvem.Jo jasně, když nad tím tak přemýšlím…byla to Katka co se přihlásila, když se Lukánková ptala, kdo chce pomáhat při úklidu skladu učebnic.Přihlásily jsme se teda s Janou taky…Né z ochoty, ale prostě ze solidarity ke kámošce...

Zazvonilo a my se vydali ke zmiňovanému skladu učebnic, kde na nás už čekala Lukánková… "Roztřídíte učebnice a pak vyřadíte ty, které jsou starší než 7 let." zdělila nám a odešla.Po hodině této nudné práce, kdy jsem stihla proklít všechny od školníka po Marii Terezii jsme si daly přestávku.Jana nám vyprávěla děj nějaké šíleně dlouhé povídky, kterou četla na netu a já a Katka jsme se šíleně smály.Stejně jako všechno jednou skončí skončilo i Janino vyprávění… "To by bylo tak super dostat se do doby, kdy Pobertové chodili do Bradavic!" vykřikla najednou Jana. Katka jí na to řekla: "Jano je to jenom kniha." Při slově jenom se modře zablesklo a já nedokázala pochopit proč?Dokonce jsem se ani nepozastavila nad tím, že o Pobertech vlastně žádná kniha není! Rozhlédla jsem se kolem a … úžasem jsem otevřela pusu. Jana s Katkou se stále dohadovaly a já vůbec nebyla schopná jim něco říct, proto jsem zvolila dost drastický způsob jak na sebe upoutat pozornost …Šlápla (nebo spíš dupla) jsem Janě na nohu. "Co blbneš? Jsi normální?" zařvala Jana zatímco má maličkost úpěnlivě prosila všechny svatý abych neohluchla. "P-p-podívej se kolem sebe." Zakoktala jsem a dál s pusou otevřenou zírala. Jana a samozřejmě i Katka se rozhlédly, otevřely pusy a dementně koukaly před sebe. Musely jsme vypadat jako totální idioti jak jsme tam tak stály a dementně čuměly s otevřenýma pusama.Což u mě ostatně není nic až tak neobvyklého...

"Ahoj já jsem Sirius. Vy jste tu nové?" Otočila jsem se a přemýšlela jestli jsem se zbláznila…za mnou přece nemůže stát… "Lidi mám halucinace nebo tohle," ukázala jsem na Siriuse, "je Sirius Black alias Tichošlápek? Přísahám, že jsem nehulila trávu ani nic jiného." řekla jsem zoufale. "Katko prosím tě dej mi facku, potřebuju se vzpamatovat." řekla Jana a na nic z toho co jsem řekla nereagovala čehož jsem si ve svém totálním zmatení vlastně ani nevšimla... Katka s úšklebkem zvedla ruku a vlepila Janě pořádnou facku. "Vím, že Jana říkala, že jí máš vlepit, ale nebylo to trochu moc? I když to je věc názoru :-) ." Řekla jsem a usmála jsem se. Chudák Jana bohužel neudržela rovnováhu a spadla do jezera. "Taky si myslím, že je to věc názoru." řekla Katka a smíchy se válela po zemi.A vůbec se jí nedivím …pohled na Janu, jak se snaží celá mokrá připlavat ke kraji byl vážně k smíchu… "Jano polez ven! Tady se nemůžeš koupat bez plavek tohle není nudistická pláž." usmála jsem se a podala Janě ruku. "Tady přece nemůžeme být, to je blbost." Zdělila nám Katka zmateně. "No víš je hezký, že tu nemůžeme být, ale my TU JSME!" uvědomuju si, že jsem začala hystericky řvát, ale kdo by nezačal? "Co budeme dělat?" zeptala se Jana. "Ehm ty víš, jak se jmenuju a jakou mám přezdívku? Jak?" zeptal se nechápavě Sirius. Až teď jsem si uvědomila, že tu je. Sedla jsem si na trávník, opřela se zády o strom a podívala jsem se na něj…byl ještě hezčí než jsem si ho představovala…Sirius Black moje nejnejnejoblíbenější postava z HP tu přede mnou stojí! To je snad sen ...Katka s Janou si sedly vedle mě a nevěděly co říct, abych byla upřímná taky jsem to nevěděla. Rozhodla jsem se ho prozatím ignorovat. Co jsem taky mohla udělat?Když tak nad tím přemýšlím mohla jsem dělat spoustu věcí :-) "Jano víš co to znamená?"

"Ne co?"

"Že je tu i James!" vykřikla jsem slavnostním hlasem a zašklebila jsem se.Jistě stejně jako já jsem cvok do Siriuse Jana má ehm slabost pro Jamese Pottera. "To znamená, že je tu i Severus!" radovala se Katka (řekla bych že nemusím zmiňovat pro koho má slabost že? :-) )."Lidi měly by jsme se někam schovat. Sorry, ale to oblečení není zrovna nenápadný a navíc je tu děsná zima a měly bychom vymyslet co budeme dělat." To byl fakt ani nechápu jak jsem na to přišla :-). Ty rifle a mikiny byly fakt hróóóóózně nápadný.Asi jako když se snažíte schovat slona za stromem... "Co třeba KNP?" zeptala se Jana. "Jestli chceš vědět o co go tak pojď s náma." Řekla jsem a aniž bych čekala na odpověď chytla jsem ho za paži a táhla ho směrem k hradu.No co přece nenechám svůj idol jen tak nechápavě stát venku ne??? Všechno to bylo ještě úžasnější než v knihách, ve filmech nebo mích nejbláznivějších představách a že představivost mám fakt hodně velkou... Začala mě hrozně bolet hlava a hučelo mi v uších. "Lidi taky vás tak bolí hlava?" "Jo." Řekla Katka. "Hmm mě taky a ještě mi hučí v uších." řekla Jana. Chtěla jsem jí říct, že mě taky, ale všechno kolem mě zčernalo a já už nic nevnímala. Poslední co si pamatuju je, jak Jana padala a Katka něco nesrozumitelného říkala……

P.S. opravdu se omlouvám za chyby

                                                                     Pápá vaše Isa